Změny v legislativě s.r.o. po 1.1.2014
Dnem 1.1.2014 vstupuje v platnost nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích a pravděpodobně také nový zákon o veřejných rejstřících (v současné době čeká na podpis prezidentem republiky). Uvedené předpisy přinesou podstatné změny do právního režimu obchodních společností v České republice. Jaké nejdůležitější změny mohou očekávat podnikatelé nejpoužívanější podnikatelské formy společností s ručením omezeným?
Snížení minimálního základního kapitálu
Výraznou změnou nové právní úpravy je snížení minimální předepsané výše základního kapitálu z dosavadních 200.000 Kč na 1 Kč. Tento přístup zákonodárce je v zásadě správný, institut základního kapitálu ani v současné době nečiní původně zamýšlenou pojistku proti případné platební neschopnosti společnosti, neboť nemusí být pro tyto případy ve společnosti nijak blokován. Lze přesto doporučit, aby zakladatelé společností uvažovali o základním kapitálu vyšším než minimální jedné koruně; zejména z počátku mohou jednokorunové společnosti nahlíženy obchodními partnery jako poněkud "podezřelé".
Úpravy obchodního podílu
Zatímco podle stávající právní úpravy může být v s.r.o. ustanoven pouze jeden druh obchodních podílů, nové úprava připouští možnost vydání různých druhů podílů a s nimi spojených odlišných práv a povinností společníků. Novou úpravu takto využijí např. společnosti poskytující zaměstnancům benefity ve formě podílů na společnosti (doposud známých pouze u akciových společností ve formě zaměstnaneckých akcií).
Majitelé budou také moci vlastnit několik podílů stejného nebo odlišných druhů. Tuto možnost ocení např. podnikatelé, kteří budou uvažovat o budoucím přistoupení dalšího společníka. V takovém případě nebudou již nuceni provádět administrativně složitější proces rozdělení podílu, ale již předem připravený oddělený podíl budou moci převést bez dalšího.
Převoditelnost obchodních podílů
Nová úprava umožní snadnější převádění obchodních podílů na jiné společníky i třetí osoby. Každý společník bude moci převést svůj obchodní podíl ve společnosti na jiného společníka i bez souhlasu valné hromady, pokud nebude ujednáno jinak (dnes je nutný souhlas valné hromady). Společník bude také moci se souhlasem valné hromady převést svůj podíl na jakoukoliv třetí osobu, nebude-li ujednáno jinak (dnes musí tuto možnost společenská smlouva výslovně připustit).
Zákon rovněž zavádí možnost určit, že podíl společníka bude představován tzv. kmenovým listem, tj. cenným papírem podobným akcii. Převod takového podílu se pak bude provádět podobně jako při převádění akcií pouhým předáním s vyznačeným rubopisem. Kmenový list však na rozdíl od akcií nebude moci být obchodován na akciových trzích.
Vztah společnosti a jednatelů
Nová právní úprava přináší ve vztahu k posouzení standardu jednání jednatelů za společnost koncept tzv. pravidla podnikatelského úsudku (business judgement rules). Vychází z předpokladu, že řádným je takový výkon činnosti jednatele, který je proveden pečlivě, s potřebnými znalostmi, loajálně, informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti. Koncept vychází ze skutečnosti, že rozhodování jednatele je zatíženo určitým podnikatelským rizikem, které je pro zdravé podnikání i žádoucí a uplatnění takového obhajitelného rizika vylučuje odpovědnost jednatele za negativní dopady takových rozhodnutí. Jednatel, který poruší povinnost péče řádného hospodáře, musí společnosti vydat majetkový prospěch, který v souvislosti s takovým jednáním získala, a pokud to není možné, nahradit jej společnosti v penězích.
Vztah mezi společností a jednatelem může i nadále upravovat smlouva o výkonu funkce. Zákon přitom podrobněji rozepisuje obsahové náležitosti takové smlouvy, zejména v oblasti odměňování. V případě, že smlouva nebude obsahově v souladu s novým zákonem, výkon funkce jednatele bude považován za bezplatný.
Flexibilnější způsoby jednání orgánů společnosti
Nová právní úprava rozšiřuje způsoby, kterými se mohou společníci účastnit jednání na valné hromadě. Kromě dosavadní osobní účasti nebo písemného hlasování může společenská smlouva připustit i jiné způsoby, např. elektronicky, prostřednictvím videokonferencí, sociálních sítí apod. Podmínkou platnosti takto provedených hlasování je pouze ověřitelnost totožnosti hlasujících osob a provedeného hlasování. Společník nepřítomný na valné hromadě může vykonat své hlasovací právo i ex post, pokud jej zašle společnosti písemně do sedmi dnů po konání valné hromady.
Ochrana věřitelů
Zákon rozšiřuje dosavadní odpovědnost statutárních orgánů, kteří svým jednáním přivedou společnost k úpadku. Na rozdíl od dosavadního konceptu odpovědnosti za náhradu škody pouze v případě opožděného podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení je nová úprava rozšířena tak, že statutární orgán může být na základě rozhodnutí soudu povinován ke splnění povinnosti za společnost v případě, že neučiní potřebné kroky k odvrácení úpadku jako takového. Platí tedy, že bude moci být posuzováno, jakým způsobem statutární orgán jednal a jaké přijímal opaření, aby hrozící úpadek odvrátil, nikoliv pouze posouzení, zda ve finále návrh na prohlášení úpadku podal včas.
Společnost nebude moci vyplatit zisk nebo prostředky z jiných zdrojů ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle insolvenčního zákona. Porušení této podmínky povede k povinnosti společníka, který výplatu přijal a o porušení této podmínky věděl, vyplacený podíl na zisku vrátit. Jednání jednatele, který výplatu provedl, pak bude moci být posouzeno jako jednání s nedostatečnou péčí řádného hospodáře s přivoděním ručení této osoby za vyplacenou částku. V praxi tak může nastat situace, že věřitelé se budou moci v případě nesolventnosti společnosti domáhat zaplacení svých dlužných částek přímo po majitelích (společnících) v případě, že jim byl neoprávněně vyplacen zisk, a rovněž tak po jednatelích v případě, že jejich jednání bude shledáno jako nesměřující k odvrácení úpadku.
Zákaz konkurence
Oproti dosavadní úpravě, která zcela vylučovala ustanovení jednatele v konkurenčním vztahu ke společnosti (který např. podnikal v jiné společnosti se stejným předmětem podnikání) bude výkon takové činnosti povolen v případě, pokud společníci (majitelé) firmy budou o možném střetu zájmů předem informováni. Pravidla o jednání při střetu zájmů se použijí i v případech, kdy jednatel bude zamýšlet uzavřít se společností smlouvu nebo kdy společnost bude zajišťovat nebo utvrzovat dluh jednatele nebo se stát jeho spoludlužníkem. Stejná pravidla budou platit i pro prokuristu.
Povinnost zveřejňování údajů o společnosti na webových stránkách
Pokud má s.r.o. své firemní webové stránky, musí na těchto stránkách povinně zveřejnit informaci o svém skutečném názvu zapsaném v obchodním rejstříku, sídle, údaj o zápisu společnosti ve veřejném rejstříku včetně oddílu a značky zápisu. Dosavadní úprava stanovila tuto povinnost pouze ohledně písemných dokumentů firem (dopisy, smlouvy apod.). Pokud společnost uvede údaj o splaceném základním kapitálu, musí se tento údaj týkat pouze splacené výše kapitálu.
Rezervní fond
Ruší se povinnost část dosaženého zisku skládat do rezervního fondu společnosti. S prostředky, které společnosti k 1.1.2014 budou mít na rezervních fondech, budou moci nadále naložit bez omezení včetně jejich vyplacení společníkům, převodu do nerozdělených zisků z předchozích let apod.
Konec zákazu řetězení
Podle aktuální právní úpravy nesmí být stejná osoba jediným společníkem ve více než třech společnostech s.r.o. S.r.o. s jediným společníkem pak nesmí být jediným společníkem v jiné s.r.o. Nová právní úprava na tento koncept nenavazuje a uvedené omezení beze zbytku ruší.
Veřejný rejstřík
Nově zřízený veřejný rejstřík bude evidovat informace o právnických a fyzických osobách, které jsou v současné době roztříštěny do několika samostatně existujících rejstříků. Ve veřejném rejstříku tak budou dostupné informace ze stávajícího obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku, rejstříku společenství vlastníků jednotek v bytových a nebytových domech, rejstříku spolků (nahrazujících dosavadní občanská sdružení a rejstříku ústavů (nově zaváděná forma právnické osoby). Rejstřík bude dostupný v elektronické podobě s možností získání elektronického výpisu každé z registrovaných osob. Zápisy do rejstříku budou moci kromě dosavadních soudů provádět přímo i notáři. Zákon mimo jiné zvyšuje výši pokuty za v současné době často neplněnou povinnost ukládat do sbírky listin předepsané listiny, zejména výroční závěrky, a to až do výše 100.000 Kč.
Přizpůsobení zakladatelské dokumentace
Existující společnosti budou povinovány přizpůsobit svoji zakladatelskou dokumentaci i stav zápisů v obchodním rejstříku nové právní úpravě nejpozději do 30.6.2014. Nesplnění této povinnosti lze sankcionovat pokutou a v krajním případě až soudním zrušením společnosti. Lze proto doporučit, aby podnikatelé provedli podrobnou revizi svých zakladatelských smluv a stavu zápisů v obchodním rejstříku a přizpůsobili rozporující ustanovení nové právní úpravě do uvedeného data. Nejčastěji se bude jednat o následující skutečnosti:
- úprava smluv o výkonu funkce s jednateli společnosti tak, aby odpovídala zákonným požadavkům
- možná úprava zákazu konkurence orgánů společnosti
- volitelně úprava možnosti převodu obchodního podílu, pokud společníci budou chtít mít kontrolu nad jeho převodem
- stanovení počtu jednatelů přímo v zakladatelské smlouvě
- zápis místa pobytu účastníků společnosti do veřejného rejstříku, liší-li se od zapsaného bydliště
- volitelné zrušení rezervního fondu
- založení chybějících listin do sbírky listin
Nová terminologie
Nová právní úprava přináší v oblasti korporátního práva i některou novou terminologii. Obchodní společnosti a družstva budou nově souhrnně nazývány "obchodními korporacemi". Pojem "závod" nahrazuje a zpřesňuje dosavadní pojem "podnik" a termín "pobočka" nahrazuje dosavadní pojem organizační složka podniku. Pobočka zapsaná v obchodním rejstříku se nadále bude nazývat odštěpným závodem.